Babiččiny Rathibořice

Dojemná pohádka o šetřivé hyperaktivní stařence, která by pro pírko do Bruselu skočila a nebo kvůli jednomu pírku i celou slepici oškubala

Zajisté chápete,
kdož znáte babičku,
že vždycky schovává
i z vína krabičku.
Je velmi šetřivá
a večer po práci
pečlivě sesbírá
drobečky dotací.
Jednou, když pro pírko
odvážně skočila,
záhadná skupina
tajně ji točila.
Přesto je zahlédla.
„Jsem šťastná velice,
že národ uvidí,
jak čistím ulice!“
Však místo péréčka
tam žena dojatá
s úžasem spatřila
kuřince ze zlata.
Babka je nadšená:
„Mám příjem bez práce,
slépka zde pustila
evropské dotace!
Právě jsem zbohatla
bez velké námahy.
Ráda vždy vzpomenu
na Rudnou u Prahy!“
Hezky se usmála,
stařenka nevinná,
všech sedm kuřinců
smetla si do klína.
„Nutno říct, přátelé,
že mi to přijde vhod.
Jak řekl král i Klaus,
jak to jen... á, Herr Kott,
kuřince nesmrdí,
proto je shrábnu hned,
navíc jsem na svinstva
imunní už pár let.
A co teď udělám?
To velmi dobře vím.
Těmihle kuřinci
všechno si pohnojím!“
Pohnojila.
(PS:
Kdo se teď rozčílil,
ať k nám zášť nechová.
Část toho příběhu
schválila Němcová!)